Syntéza alkylpolyglykosidových glyceroletherů

Syntéza alkylpolyglykosid-glyceroletherů byla provedena třemi různými metodami (obrázek 2, místo směsi alkylpolyglykosidů je jako edukt znázorněn pouze alkylmonoglykosid). Etherifikace alkylpolyglykosidu s glycerolem metodou A probíhá za bazických reakčních podmínek. Otevření kruhu epoxidu způsobem B rovněž probíhá v přítomnosti bazických katalyzátorů. Alternativou je reakce s glycerolkarbonátem metodou C, která je doprovázena eliminací CO₂ a který pravděpodobně probíhá přes epoxid jako mezistupeň.

Reakční směs se potom zahřívá na 200 °C po dobu 7 hodin, během kterých se vytvořená voda kontinuálně oddestilovává, aby se rovnováha vytlačila co nejvíce na stranu produktu. Podle očekávání se kromě monoglyceroletheru tvoří alkylpolyglykosidové di- a triglycerolethery. Další sekundární reakcí je vlastní kondenzace glycerolu za vzniku oligoglycerolů, které jsou schopny reagovat s alkylpolyglykosidem stejným způsobem jako glycerol. Takto vysoké obsahy vyšších oligomerů mohou být zcela žádoucí, protože dále zlepšují hydrofilitu a tím například rozpustnost produktů ve vodě. Po etherifikaci se produkty mohou rozpustit ve vodě a bělit známým způsobem, například peroxidem vodíku.

Za těchto reakčních podmínek je stupeň etherifikace produktů nezávislý na délce alkylového řetězce použitého alkylpolyglykosidu. Obrázek 3 ukazuje procentuální obsah mono-, di- a triglyceroletherů ve směsi surového produktu pro čtyři různé délky alkylového řetězce. Reakce C₁₂ alkylpolyglykosid poskytuje typický výsledek. Podle plynového chromatogramu vznikají mono-, di- a triglycerolethery v poměru přibližně 3:2:1. Celkový obsah glyceroletherů se pohybuje kolem 35 %.